Kulturní Praha - rozcestník kulturní události divadelnictví - dále pivovary a lihovary

Tři tématické okruhy by měl zahrnovat tento příspěvek - jednak pražská kultura - dále období renesance a humanismu - a třetím okruhem by měly být pivovary a lihovary

obsah

rozcestník kultura, literatura, výtvarno

první okruh

KULTURNÍ PRAHA - Smíchov a další místa v Praze

divadlo a divadelnictví

druhý okruh

RENESANCE a HUMANISMUS v ČESKÝCH ZEMÍCH

a pražské procházky

třetí okruh

PIVOVARY a LIHOVARY

první okruh (pokračování)

KULTURNÍ PRAHA a SMÍCHOV

rozcestník festivaly a hudba

ROZCESTNÍK KULTURA a LITERATURA

Praha

Kulturní Praha - rozcestník kulturní události divadelnictví - dále pivovary a lihovary (tento příspěvek)

Boříkova parta versus Zátoráci, pražské tramvaje - Blog iDNES.cz Holešovice - Bubny, pražské tramvaje a hospodářský rozcestník Praha

Růžena Svobodová - generace přelomu 19. a 20 stol. - Blog iDNES.cz

další místa

odkaz na rozcestník divadlo a kultura v Brně  Z brněnských divadelních scén a dalších kulturních - rozcestník divadlo a kultura - Blog iDNES.cz

odkaz směrem Olomouc Jiří Wolker - známý a neznámý / střípky z olomoucké kultury - Blog iDNES.cz

odkaz na rozcestník architektura a výtvarno  Copový sloh – Karel Müller – zámeček Černousy (rozcestník na téma architektura a výtvarno) - Blog iDNES.cz

odkaz na rozcestník lieratura a písemnictví: Literární toulky Vysočinou a Kadovské nářečí- rozcestník na téma literatura a písemnictví - Blog iDNES.cz

odkaz zdravotnictví, sociální péče a pošty Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení - Blog iDNES.cz

a protože, je v příspěvku zmíněna i dvorská kultura, je zde i odkaz na rozcestník - zabývající se zejména  zahradní architekturou panovnických, panských - ale i zcela prostých sídel - a to nejen v Českých zemích a Evropě, ale i exotických zemích jako Evropa a Afrika, je zde i

odkaz na rozcestník "Do dávných států či zemí"  Kdysi tu vládl lov - zahradnictví Konopiště a zahradní architektura - Blog iDNES.cz

doprava nejen v Praze Přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - jízdní řády a dopravní architektura - Blog iDNES.cz

 

první okruh

KULTURNÍ PRAHA  různá místa a doba v Praze

AKTUALITY A NOVELIZACE

festival "Svět knihy" 2023

Svět knihy Praha se již od loňského roku odehrává, vzhledem k rekonstrukci Průmyslového paláce ve spodní části Výstaviště. Vstup je od Stromovky tzv. Bruselskou branou pod Maroldovým panorámatem. Nejkratší cesta o tramvajové zastávky Výstaviště je podél Stromovky (při pohledu na Průmyslový palác mírně doleva). 

polská literatura Boleslav Chrabrý - polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách - Blog iDNES.cz (závěr příspěvku)

lužickosrbská literatura Malá lužickosrbská mluvnice (rozcestník na téma jazyky) - Blog iDNES.cz (závěr příspěvku)

za drobné kulturní zpestření cestou ze Smíchova na Malou stranu lze považovat například zastávkuŠvandovo divadlo a ostatně samotná Malá strana nabízí nemálo potěšujících dojmů...

Den poezie na Petříně 2022 (nebo 2023)

malá ochutnávka - použity verše jednoho účastníka (sice bez svolení, avšak věnované - takže zřejmě v pořádku)  - kresba vlastní

Staroměstské nám. asi roku 1987

A pak dále kafé v Josefově na Pařížské 

Turisté

jsme turisté
jsme turisté
co poprvé se objevili ve městě...

improvizovaná píseň kterou jsme zpívali při návštěvě Prahy asi roku 1987

Pivnice a minipivovar u Fleků - koláž fotek asi z roku 1987 + pohlednice z roku 2023

ROZCESTNÍK PRAHA

DIVADELNICTVÍ

Divadelní scénografie - časopisové koláže  

https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.736386437599627

Pražská divadelní scéna - Divadlo v Řeznické (na motivy F. M. Dostojevského hraje Vl. Dlouhý)

https://www.tumblr.com/blog/view/archivace/692496449756348416?source=share

České a německé divadelnictví v Praze

Přelomovým rokem pro pražské divadelnictví byl rok 1783 - kdy bylo otevřeno

Nosticovo - později Stavovké divadlo

Němci a Češi

Bylo předpokládáno že převládat budou hry v německém jazyce, ale němčina nezůstane jediným jazykem - kterým se bude hrát. Posléze byla zavedena tradice večerních nedělních představení v němčině   a odpoledních češtině.

Praha 1783 - 1920
Další názvy: Königliches altstädter Nationaltheater 1783–98, též Gräflich Nostitzsches Nationaltheater; Landständisches (Ständisches) Theater der königlichen Altstadt Prag 1798–1864, též Ständetheater/ Stavovské divadlo; Königlich deutsches Landestheater 1864–1918; Deutsches Landestheater 1918–20
divadlo

Divadlo bylo zbudováno 1781–83 nákladem Franze Antona hraběte Nostitze-Rienecka stavitelem A. Haffeneckerem podle podnětů Kašpara Heřmana hraběte z Küniglu. Již 1782 v ohlášení záměru zbudovat v Praze „národní divadlo“ pro obyvatele české země Nostitz kladl důraz na divadelní hry v mateřském jazyce, jímž rozuměl němčinu. Nevylučovaly se však hry v žádné z řečí, jimiž by mohlo divadlo promlouvat k obecenstvu.

České divadelnictví však činilo jisté pokusy o úplné osamostatnění - ještě na sklonku 18. se několik let podařilo provozovat poměrně hojně navštěvovanou scénu na Koňském trhu - nazvanou Vlastenecké divadlo - přezdívanou však Bauda, jinak se ovšem hrálo až do doby neý se zakládalo v druhé půlce 19tého století Národní divadlo po menších domovních scénách. 

Divadlo Bouda na Koňském trhu v Praze 

(Královské císařské vlastenecké divadlo)

Zásadní změnu tedy nastala v souvislosti s budováním Národního divadla - jak je ovšem známo nejprve bylo postaveno nepříliš oblíbiné a vyhovující Prozatímní divadlo - a postupně také dvě jeho letní scény - postavené jako otevřené divadelní arény ze stavebního dřeva.
Pozadu nezůstalo ani německé divadelnictví - přibližně ve stejnou dobu jako letní arény bylo postaveno Novoměstské divadlo - sice kryté, ale rovněž konstrukčně řešené jako dřevěná stavba. Ale i v Novoměstském divadle z jeviště obšas zněla češtiny.

K definitivnímu rozdělení české a německé scény došlo po dokončení Národního divadla a Novoměstské divadlo zase nahradilo tentokrát již zděné Nové německé divadlo.

Národní divadlo a jeho letní arény

V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, F. Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, F. Hejnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou atd., založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v domě pana Arbeita. Bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své čtyřleté existence se zde konalo 25 představení především domácích dramatiků (Václav Kliment Klicpera, Jan Nepomuk Štěpánek ad.). Od roku 1842 působil jako režisér a dramaturg v Novém divadle v Růžové ulici. Dne 21. prosince 1834 byla uvedena na scéně Stavovského divadla jeho divadelní hra Fidlovačka, kde byla poprvé zpívána píseň Kde domov můj.[7] V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle.

Češi
Prozatímní divadlo (PD) postavil Sbor pro zřízení Národního divadla. Na počátku 60. let 19. stol., kdy došlo k obnovení ústavního života v Rakousku, nestačila už kulturně společenské aktivitě českého národa nedělní odpolední představení ve StD. Mladí umělci sdružení kolem Umělecké besedy (V. Hálek, J. Neruda, B. Smetana aj.) s novou vehemencí oživili požadavek zbudování divadla Národního. Velké a reprezentativní divadlo mělo být podle jejich představ oporou současných státoprávních bojů. Vůdčí představitelé české politiky, staročeši (zvl. F. L. Rieger), však prosadili reálnější řešení: menší, provizorní scénu, jejíž stavba vyžadovala méně finančních prostředků i času, a jež mohla v brzké době začít plnit své poslání. Na jižní části staveniště ND vyrostla během šesti měsíců úzká, nepohodlná a neútulná budova architekta I. Ullmanna, průčelím obrácená do dnešní Národní třídy. Vnitřní výzdobu pořídil J. Kautsky (opona, strop). Hlediště se značným počtem lóží (celkem 44) pojalo až 900–1000 diváků, ale přilehlé prostory (šatny, kuloáry, zákulisí) byly stísněné. Poměrně mělké jeviště (9,5 m) bylo opatřeno kulisami (4 ulice) na tazích i v posuvných drážkách. Celé divadlo se osvětlovalo plynem. Nedostatečné prostory si během trvání PD vynutily nájem Novoměstského divadla a také stavbu pobočných letních scén arénního typu.

letní arény Prozatímního divadla

Aréna Na Hradbách 1869 ji dalo vybudovat Družstvo Královského zemského českého divadla na návrh místopředsedy A. Čížka jako pobočnou letní scénu PD. Stála na baště č. XXVI nad bývalou Koňskou branou, v místech jihozápadní části dnešního Národního muzea. 
Nové české divadlo Letní scéna zbudovaná po zboření AH 1876 z iniciativy A. Čížka, předsedy mladočeského Družstva Královského zemského českého divadla, a jeho nástupce R. Nittingera. NČD sloužilo v letním období, od dubna do listopadu, jako pobočná scéna PD. Od 1882, kdy je koupilo Družstvo ND, plnilo podobnou funkci i pro novou reprezentativní scénu. 
Stavbu podle návrhu architekta J. Niklase provedli stavitel J. Čermák a tesařský mistr Č. Bubeníček. Dřevěná aréna na kamenné podezdívce s krytým jevištěm, galeriemi a vnějšími koridory byla prostorná (asi 600 sedadel a 600 míst k stání), pohodlná a její exteriér i interiér působily dobrým estetickým dojmem.

Nové české divadlo Letní scéna zbudovaná po zboření AH 1876 z iniciativy A. Čížka, předsedy mladočeského Družstva Královského zemského českého divadla, a jeho nástupce R. Nittingera. NČD sloužilo v letním období, od dubna do listopadu, jako pobočná scéna PD. Od 1882, kdy je koupilo Družstvo ND, plnilo podobnou funkci i pro novou reprezentativní scénu. Stálo na Král. Vinohradech v místě dnešní restaurace Demínka (roh ul. Anglické a Škrétovy až k Čelakovského sadům). Plány navrhl architekt A. Baum, stavbu řídil architekt J. Zeyer a stavitel F. Heberle. Velká dřevěná stavba na cihlové podezdívce pojala více než 3000 diváků, polovinu tvořila místa k stání. Divadlo bylo kryté, nad hledištěm částečně plechovou, částečně železnou střechou, postranní budovy lepenkou; jeviště a obě schodiště kryla skleněná střecha na železné konstrukci, která se za příznivého počasí mohla odsunout, při odpoledním představení se zatemňovala plachtami. Interiér byl osvětlován plynem, ke scénickým efektům se užívalo elektrogalvanického proudu. Jeviště bylo ve své době nejmodernější (systém propadlišť, pohyblivý prospekt, osvětlovací park) a největší v Praze. 

V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, F. Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, F. Hejnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou atd., založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v domě pana Arbeita. Bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své čtyřleté existence se zde konalo 25 představení především domácích dramatiků (Václav Kliment Klicpera, Jan Nepomuk Štěpánek ad.). Od roku 1842 působil jako režisér a dramaturg v Novém divadle v Růžové ulici. Dne 21. prosince 1834 byla uvedena na scéně Stavovského divadla jeho divadelní hra Fidlovačka, kde byla poprvé zpívána píseň Kde domov můj. V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle.

Němci
Novoměstské divadlo (aréna) později  Nové německé divadlo

německé divadelnictví v Praze (v heslech)

KULTURNÍ PROSTŘEDÍ NĚMECKA (Pruska a dalších států) 18. stol. 
  pozdní baroko a klasicismus
- Divadlo jako instituce, přerod kočovné tradice v tradici národního divadla
   Neuberová, Hanswurst a dalśí kočující spolećnosti  
-  Vznik a architektonická specifika nových divadelních budov (Potsdam, Bayreuth)
- Etablování pravidelného dramatu
- Herecká reforma Konráda Ekhofa, Schröder a jeho škola
ZROD NÁRODNÍCH DIVADEL 19.  stol.
-  Národní divadlo v Mannheimu pod dohledem Dahlbergovým
-  Neuberová, Gottsched a divadlo v Hamburgu
-  Lessing jako dramaturg divadla v Hamburgu
-  Výmarské divadlo za intendantství J.W.Goetheho
-  Kotzebue jako komerčně nejúspěšnější autor své doby
GOETHE a SCHILLER a jejich historické hry

odkaz na literární rozcestník Literární toulky Vysočinou a Kadovské nářečí- rozcestník na téma literatura a písemnictví - Blog iDNES.cz

Boříkova parta versus Zátoráci - Blog iDNES.cz

odkaz vně

Pražská německojazyčná literatura

Pražský rodák Rainer Maria Rilke, který žil v letech 1875 až 1926, bývá vedle Franze Kafky, Thomase Manna či Franze Werfela považován za jednoho z nejvýznamnějších německy píšících moderních autorů a jeho báseň Panter se mnohé německé děti stále učí zpaměti.Sto let k ní směli jen experti. Němci zpřístupní pozůstalost básníka Rilkeho (msn.com)

"První" republika a Osvobozené divadlo

Diktatury v sousedních státech se dostaly i na scény divadel – zejména pak
divadel zabývajících se satirou – jakým bylo například
O s v o b o z e n é  d i v a d l o.

Zde na obrázku výše návrh funkcionalistické budovy pro divadlo – která ovšem nebyla realizována, nicméně jedná se o typický příklad architektury třicátých let. 

druhý okruh

RENESANCE a HUMANISMUS v ČESKÝCH ZEMÍCH a zejména v Praze

(případně další zajímavosti z Prahy)

Renesanční Praha

rozcestník "po stopách renesance a humanismu v Českých zemích - renesanční Praha"

"renesanční gotika v architektuře" https://at.tumblr.com/archivace/po-stop%C3%A1ch-renesance-a-humanismu-v-%C4%8Desk%C3%BDch-zem%C3%ADch/glpcjgwcm7h0 příspěvek na Tumblr

rudolfínská Praha Ticho de Brahe, Jan Kepler, Giordano Bruno, a Galileo Galilei - Blog iDNES.cz

S dobou renesance jsou spojeni především první Habsburkové na českém trůně - Ferdinand I, Maxmilián I a Rudolf II.

Císař Rudolf II. byl sice kapku svérázný vladař, ale také podporovatel kultury a milovník dobrého jídla.

Rufolfinská doba je známá jako období především kulturního rozkvětu českých zemí. Císař Rudolf II., který si za své sídlo zvolil Prahu, byl známý požitkář a rád si dopřával i dobré jídlo. A co bylo tehdy na jídelníčku?

Určitě byl rozdíl mezi tím, co se jedlo na zámku a v podzámčí. Pro obyčejné poddané jeho veličenstva, tedy pro drobné řemeslníky a zemědělce byly základem jídelníčku především kaše, a to většinou z hrachu nebo fazolí a ovesné. Maso se jedlo jen jednou týdně. Nejčastěji to bylo maso z kozy.

Období renesance a humanismu se v ulicích projevilo zejména na fasádách a štítech domů. Ačkoli v cizině se vytvořil architektonický typ renesančního chrámu či kostela - u sakrálních staveb v českých zemích se renesance uplatnila spíše jako dekorace na gotických stavbách  - trochu připomínající barokní gotiku v pozdějším období. 

Pražské procházky - chrámy, paláce, domy, usedlosti a parky (architektura a urbanismus)

a malý návrat  do 18. století při usedlosti Portheimka

Petřín - zahradní restaurace a další zajímavosti... https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1773986229293547&type=1

Kostel Nejsvětější trojice přestavěný na kostel Panny Marie Vítězné  https://gogin.signaly.cz/2307/nemeckojazycne-luteranstvi-v-praze-v-dobe-renesance-kostel-nejsvetejsi-trojice

Usedlost Turbová a toulky po dalších pražských usedlostech  https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1779880025370834&type=1

Bubny - Holešovice

Boříkova parta versus Zátoráci - Blog iDNES.cz

Karlínský přístav a Rohanský ostrov

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2299242350292217&type=3

Toulky po pražských usedlostech  Turbová https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1779880025370834&type=1

odkaz na dopravní rozcestník pro pražskou i mimopražskou dopravu 

Přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - jízdní řády a dopravní architektura - Blog iDNES.cz

třetí okruh

PIVOVARY a LIHOVARY

Pivo se jak známo vaří z chmele, který se pěstuje v chmelnicích, které jsou ponejvíce v oblasti srážkového stínu na Žatecku  - a chmel se zpracovává nejprve v chmelových česačkách - chmelová brigáda asi z roku 1984 v rámci LAS (letní aktivity studentstva) se odehrávala ve vsi Škrle a připomenuta koláží pohlednic a kreseb https://www.tumblr.com/archivace/677035129252790272/pozdrav-z-%C4%8Des%C3%A1n%C3%AD-chmele-chmelov%C3%A1-%C4%8Desa%C4%8Dka-%C5%A1krle?source=share

POTRAVINÁŘSTVÍCukrovar Židlochovice, moštárna Nemojany, rozcestník jižní Morava - Blog iDNES.cz

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1610862488939256&type=1

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2834027139956112&type=3https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2296235487259570&type=3

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1830130163679153&type=3

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2041447572547410&type=3

https://at.tumblr.com/archivace/pivovar-n%C3%A1m%C4%9B%C5%A1%C5%A5/zje8odnnbo9e

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1954886388061150&type=1

Milevsko - Pivovar právovárečného měšťanstva a  Milovický pivní kurýr

Měšťanský pivovar Bíteš C1 Mechanika A/DPMW: stupně, Ludolfovo číslo radiány - přepočet rychlosti, značky bicyklů - Blog iDNES.cz a současně výrobci motocyklů a jízdních kol z dob první republiky

Zlíchovský lihovar

likérka Mariazell  -> Úzkokolejkou do České Kanady a likérka Mariazell - Blog iDNES.cz

Pravidla moštárny a jak funguje cukrovar - Blog iDNES.cz

první okruh pokračování

a opět KULTURNÍ PRAHA a SMÍCHOV 

původní příspěvek

Blogeři  iDNES v Praze Na Verandách

Blogeři z leva: Jan Tichý, Ludmila Svozilová , Zuzana Zajícová, Pavla Kolářová, Milan Vít, v čele na odvrácené straně Klára Tůmová, dále vpravo téměř zakrytá Sylva Heidlerová s doprovodem, před ní  naopak dobře viditelný Emrich Sonnek, dále jsou  částečně zachyceni Lukáš Bach, Jana Slaninová, Jan Pražák, v předu – ovšem zezadu Soňa Pražáková, na snímku nezachycen Roman Enders, fotil Jan Tomášek ... to jsme tedy všichni zůčastnění, dohromady patnáct.

a když byla zmíněna KULTURA k té patří koncerty všeho druhu - ať už přímo v sálech - nebo doma na gramodeskách - takže Olympic a Mirek Berka "snad jsem to zavinil já,,,"

ROZCESTNÍK FESTIVALY

hudba - krátké zmínky o koncertech a rockových skupinách 

předpremiéra skupiny Futurum v roce 1983 zmíněna v příspěvku  U Madridu se bojuje za Prahu - Blog iDNES.cz

Olympic (zde v příspěvku), dále  M. Efekt / Blue Effect  Pravidla moštárny a jak funguje cukrovar - Blog iDNES.cz v části věnované vinařství - píseň "Padá rosenka" 

festivaly

I love Myslkovice 2021 nebo 22

https://at.tumblr.com/archivace/festival-i-love-myslkovice-cca-2020-rozcestn%C3%ADk/0avvqr15i880

Cestfest na zámku Stránov  2021 nebo 22

http://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=665830144022074&id=152784985326595

vystoupení pravděpodobně na hraděTetín 2022

skupina Indorfin – Některý věci jsou včerejší – Goginblog (wordpress.com)

J J Jazzman z Prahy (pravděpodobně na Tetíně) – Goginblog (wordpress.com)

festival "Svět knihy" 2023 v Praze na Výstavišti

na závěr příspěvku Malá lužickosrbská mluvnice (rozcestník na téma jazyky) - Blog iDNES.cz

Den poezie na Petříně 2023 ? tento příspěvek